Motorest Euro – Stará Boleslav

20/08/2009, autor Karel Zmeškal

Odpoledne  2.srpna jsem se spolu s přítelem zavítali do Staré Boleslavi zhodnotit restauraci Motorest Euro. Pro cizince je její nalezení opravdu snadné, je umístěna přímo na okraji Staré Boleslavi, nedaleko dálničního sjezdu. Stavba sama o sobě připomíná americký styl ubytování F1, restaurace je zajímavým zpestřením staroboleslavské lokality.

Motorest má vlastní parkoviště, což ocení především ubytovaní zákazníci, ale i příležitostní hosté. Je-li motel plně obsazen, nemusí být kapacita parkingu pro ubytované a náhodné hosty dostatečná.

V detailu je krása

Uprostřed parkoviště je kruhovitý záhon s rozcestníkem, na němž  je uveden směr a vzdálenost různých hlavních měst světa. Po otevření tohoto objektu to muselo být jistě sympatické. Čas však stopy smyl a z rozcestníku se stal jen kus omšelého dřeva. Zaujal mne taktéž plot. Z pohledové strany vkusně dřevěný, z profilové však drátěný a zarostlý plevelem. Tento prostor detail postrádá. Rovněž estetice příliš nepřidává oprýskaný umělý nápis ´´restaurant´´ na pergole zahrádky.

Restaurace zela prázdnotou

Restaurace disponuje jak vnitřním posezením, tak i venkovním. Po zběžném shlédnutí jsem napočítal dohromady kolem čtyřicítky míst. V restauraci byly obsazeny pouze dva stoly  a zpoza baru vykukoval číšník, čekaje na naši volbu místa. Usadili jsme se tedy sami mezi tůjky na zahrádku. Zelené plastové stolky trochu postrádaly těžiště a kovová křesla obohacená zelenými sedáky ladila s umělým trávníkem. Zahrádka obehnaná tůjemi působila klidným a pohodovým dojmem. Jedinou výtku bych měl k  nezametenému umělému trávníku, na němž bylo možno vidět zbytky předchozího stolování .

Po chvilce přišel sympatický číšník

Číšník nás nechal aklimatizovat se a poté nám přinesl jídelní lístky. Kroužky od pivních půlitrů na plastovém stole jej evidentně nezajímaly, stejně tak, jako zamazané prostírání. Na mou otázku, zda-li by mohl přinést něco na otření stolu, jen svorně pokynul hlavou. K mému údivu číšník přinesl i chybějící ubrousky a nechal nás v klidu vybírat. Z rádia vyvedeného až na zahrádku zněla  tlumená taneční hudba.

Vaří zde dva kuchaři

Pokrmy si můžeme přečíst v angličtině, němčině a samozřejmě i v češtině. Dle jazyku jsou barevně odlišeny. Při listování můžeme shlédnout mnoho povedených fotografií již hotových jídel, některá ale k dostání nejsou. Na konci menu jsou uvedená jména obou kuchařů. Žádnou větší chybu jsem v jídelním lístku nenašel, jen jsem postrádal časovou informaci o poslední možné objednávce jídla. Zřejmě to znamená, že nás zde s objednávku večeře prostě neodmítnou.

Jídelní lístek jako knižní publikace

Na zajímavých modrých deskách jídelního lístku je příliš zřejmý již dřívější kontakt s lidmi. Nabídka jídel je v tomto restaurantu opravdu obsáhlá, prostudovat desky trvalo bezmála půl hodiny. Označil bych to jako náročné odpolední čtení pro pokročilé. Elegantně oblečený číšník s motýlkem kolem krku nás za tu dobu navštívil dvakrát. Po objednání pití mne mile překvapila vychlazená pivní sklenice a číšníkova znalost zde nabízených lechovických vín.

Steaky, ryby, saláty…

Jak jsem podotkl dříve, jídelní lístek byl rozsáhlý. Od čínské kuchyně přes italskou po speciality z lávového grilu. Jako předkrm jsme zakusili salát Capresse a hustou polévkovou směs zvanou boršč. Samotná porce polévky by bohatě postačila jako hlavní jídlo. Mou další volbou byl Pfeffer steak s pepřovou omáčkou a restované fazolky. Jídlo bylo na mohutném talíři hezky ozdobeno, škoda něco takového pozřít. Na přání více propečeného bifteku mi byl přinesen biftek medium, čímž mne kuchař nepotěšil.  Můj společník byl s jídlem spokojen, Rib eye se šťouchanými brambory byl přesně dle jeho představ. Čas přípravy předkrmu byl v poloprázdné restauraci kolem deseti minut, hlavní jídlo po debarrasu předkrmu bylo přineseno taktéž v rozmezí deseti minut.

Číšník jako recepční

Po hodině strávené v této poloprázdné restauraci se začali sjíždět další hladoví hosté. Zahrádka byla zanedlouho plná a naše prázdné talíře ležely na stole. Odebral jsem se dovnitř na toaletu  a cestou si prohlížel interiér motelu. Masivní dřevěné stoly naskytovaly tu a tam pohled na drobek či vyhořelou svíci. V rohu místnosti nade dveřmi toalety se pyšnila černá pavučina a povedené atrapy oken v místnosti byly  pokryty vrstvou mastného prachu. Sedět venku byla dobrá volba. Zaregistroval jsem také důvod našich neodnesených talířů. Číšník zde působí zároveň jako recepční.

Mini toaleta

Restaurace není příliš veliká, tomu odpovídá i velikost toalet. Po otevření hlavních dveří do mne zleva narazila žena vycházející z toalety. Pánské toalety byly obsazené, tudíž jsem se s touto silnější ženou musel těsnit v úzké uličce, dokud si umyté ruce pořádně nevysušila v automatickém sušáku. Sušení rukou byla nekonečná aktivita.  Sušák se chvíli co chvíli sám vypínal. Další komplikace nastala poté, co se pánská místnost uvolnila. Pro změnu jsem dostal ránu dveřmi zprava. Plusem těchto WC je čistota, a dostatek mýdla v zásobníku na mytí rukou. Miniaturní prostor ve mne vyvolával pocit sardinky uvězněné v konzervě.

Je libo kávu či zákusek?

Po nechtěných útocích na toaletách jsem zamířil zpět k našemu stolu. Talíře byly i po patnácti minutách na svém místě. Můj kolega, silný kuřák již  spolu se zapálenou cigaretou čekal na příchod číšníka s popelníkem. Po ubytování hostů se číšník opět věnoval své práci. Osvobodil nás od prázdných talířů a po chvilce s čistým popelníkem v ruce nabízel kávu a dezert. Nabídku ke kávě jsme přijali a dezert v podobě mascarpone s čerstvými jahodami jsme si nechali zabalit. Espreso značky Segafredo mne neuspokojilo, chuť mělo vodou naředěné silné kávy. Můj přítel opět dopadl lépe. Cappucino zachránila našlehaná mléčná pěna. Po otevření pěnového obalu s dezertem nás místo čerstvých jahod uvedených v jídelním lístku čekala jakási jahodová omáčka…

Útrata činila 989,- Kč

Naředěnou kávu jsem nedopil a číšníka poprosil o účet. Vzhledem k jeho práci "dva v jednom" jsem si nedovolil nechat si vrátit jedenáct korun, nicméně větší tip od nás dvou číšník nedostal. Kvantita spolu s kvalitou jídla odpovídala ceně. Dle názvu motelu Euro je příznačným platidlem i měna euro. Platit zde lze tedy eury, korunami a samozřejmě i platební kartou.

Hodnocení

Motel Euro v Boleslavské ulici se může pyšnit originalitou a myslím, že i profesionalitou zaměstnanců. Jídlo je zde chutné a je tu bohatý výběr. Za povšimnutí stojí zlepšení komunikace kuchyně s číšníkem (medium biftek) a upozorňování zde hodujících na případné chybějící ingredience pokrmů (jahodové mascarpone bez jahod). Interiér je zajímavý, ale hodilo by se jej jednou za čas "vygruntovat". Kávoví příznivci by jistě uvítali změnu kávovaru, či značky kávových zrn. Tuto restauraci hodnotím  na 7 bodů. Jelikož objekt funguje především jako ubytovací zařízení a platí zde určitý noční klid je otvírací doba od 11.30 do 23.00. Prostor  je vhodný, i přes svůj nevelký interiér k různým akcím, jako jsou kupříkladu komorní narozeninové oslavy.

Restaurace oceňuji bodovým hodnocením 1-10, kdy deset je nejvyšší známka kvality. Hodnotím interiér, obsluhu, nabídku a celkový servis.

Karel Zmeškal

Hodnocení restaurací

Restaurace posuzuje šéfkuchař Karel Zmeškal, oceňuje je bodovým hodnocením 1-10, kde deset je nejvyšší známka kvality. Hodnotí interiér, obsluhu, nabídku a celkový servis. Úkolem jeho subjektivního hodnocení je předat případným hostům svůj dojem z návštěvy restaurace pohledem profesionála.

Tweet