Kostel svatého Václava Stará Boleslav

, autor info-brandys.cz

Kostel Sv. Václava nazývaný také jako Basilika Sv. Václava byla založena knížetem Břetislavem I. a kolegiátní kapitulou. Důvodem vzniku bylo vyplenění polského Hnězdna a uloupení ostatků Sv. Vojtěcha. Papež Benedikt IX. uvalil na knížete pokání a dal vzniknout tomuto kostelu.

Svatovítský kanovník Kosmas zaznamenal rok 1046 ve své kronice jako datum vysvěcení kostela pražským biskupem Šebířem.

Do nové stavby byl zahrnut i kostel Sv. Kosmy a Damiána, kde byl Svatý Václav zavražděn

Během husitských válek byl kostel značně poničen a opravy trvaly až do konce 16. století. Z tohoto století pochází renesanční klenby obou lodí, opěrné pilíře a baldachýnový oltář všech svatých. Mezi rekounstrované části z 15. století patří pozdně gotická socha na hraně věže (Archanděl Michael srážející satana) a profilovaný portál na jižní straně v sousedství dnešního vchodu.

V době, kdy na naši zemi útočili Švédové, byl v Boleslavi vybudován Švédský tábor. Kostel ztratil jednu věž a posloužil jako stáj pro koně. Při odchodu Švédů kostel vyhořel.

K obnově basiliky došlo až po konci třicetileté války. Hlavní loď dostala novou valenou klenbu a na zbylé věži byla zhotovena cibulovitá střecha s lucernou. Po opravách roku 1691 došlo k novému vysvěcení kostela a papež jej povýšil na basiliku minor.

Postupně se kostel dále vybavoval, nastala výstavba dvouramenného schodiště, zakoupil se barokní mobiliář. Před rokem 1929 zde  proběhly velké oslavy milenia mučednické smrti sv. Václava a kostel byl  obnoven.

Dalších oprav vně i uvnitř se kostel dočkal ve dvacátých letech 20. století zásluhou preláta Jana Paulyho. Bylo restaurováno vnitřní
zařízení, mobiliář byl doplněn několika sochami národních patronů. Krypta dostala nový bronzový oltář.

Rozsáhlá obnova areálu kolem basiliky probíhá od roku 2002

Půdorys stavby odpovídá trojlodní románské basilice s nepravidelnými závěry bočních lodí. V jádru basiliky, nad vyvýšeným kněžištěm najdeme románskou kryptu. Nalézá se v ní mučedniště Sv. Václava a je zasvěcena Sv. Kosmu a Damiánovi.

Krypta vznikala ve dvou fázích

Část východní vznikla již v 11. století a petilodní část západní o půl století později. V současnosti zde můžeme nalézt obdélnou kapli zvanou Knížecí, či sousoší z dílny M.B. Brauna – Zavraždění Svatého Václava s mramorovou oltářní architekturou od Františka M. Kaňky.

Zařízení kostela je převážně barokní

Hlavní oltář byl převzat z pražského kostela Svatého Václava na Zderaze. Oltář je patrně z první čtvrtiny 18. století dílem Františka M. Kaňky a Dominika Rapy. Můžeme zde rovněž najít slavnou kopii Škrétova obrazu svatého Václava mezi dvěma anděly. Z kostela Svatého Martina sem byla dovezena rokoková kazatelna se sochami církevních otců uložená na severní straně presbytáře. Rok 1729 dal vzniknout kanovnickým lavicím  se zlacenými bustami českých patronů. Zpovědnice pochází z klementinské koleje.

Po obou stranách schodiště do presbytáře můžeme najít dva menší oltáře Bolestné Panny Marie a sv. Kříže s velkým krucifixem.  Šest soch zemských patronů původem z malostranské jezuitské rezidence v Praze, zpodobňujících  sv. Norberta, Vojtěcha, Jana Nepomuckého, Zikmunda, Víta a Ivana je umístěno na pilířích hlavní lodě. Nad nimi jsou podélné obrazy z roku 1677 tvořící cyklus výjevů ze života Svatého Václava.

V kostele jsou i dva obrazy zachycující Boleslavův neůspěšný sněm a vítězství českého vojska v bitvě u Kressenbrunu v r. 1260. V bočních lodích visí několik  pašijových obrazů, které jsou zmenšenou kopií Škrétova cyklu od sv. Mikuláše v Praze.

Levá boční lod je zakončena Knížecí kaplí a podle mínění některých odborníků byl právě jejím předchůdcem původní kostel sv. Kosmy a Damiána.  Pravá boční loď je zakončena kaplí Svatých Pěti bratří s kamennou  křtitelnicí ze 16.století, která dle tradice stojí na místě studánky, u níž kdysi křtil Svatý Metoděj.