Černý Petr - rozhovor s ochotníky

22/04/2010, autor info-brandys.cz

Premiéra nové hry Černého Petra „Roman a Jana“ se blíží. Zašli jsme se proto podívat do brandýského kina na jednu z jejich posledních zkoušek a vyzpovídali jsme celý kolektiv.

V naší fotogalerii naleznete fotografie Černého Petra.

Premiéra vaší nové hry Roman a Jana se blíží. Mohli byste divákovi přiblížit, o co ve hře půjde?

Nechceme toho prozradit příliš, aby byl divák překvapen, ale můžeme říci, že příběh Roman a Jana je inspirován původní hrou Williama Shakespeara Romeo a Julie. Když si však dnes již klasický příběh zasadíte do kulis upadajícího komunismu v Čechách, lehce se přiblížíte představě o naší hře.

Když si tak zpětně promítám v hlavě všechny vaše předchozí hry, v každé najdeme něco nového, nějaký nový prvek. V čem bude představení Roman a Jana jiné?

Toto představení je atypické hned z několika důvodů. Za prvé je to naše nejdelší celovečerní představení a za druhé jsme postavili nejvyšší kulisy, jaké byly kdy v Brandýském divadle k vidění. Navíc jsme do představení vložili technické postupy, které se nám osvědčily v předchozích představeních. Jmenovat můžeme třeba živé zpěvy na autorskou muziku nebo filmovou projekci, která se prolíná s právě probíhajícím dějem a diváka více vtahují do děje. (Kulisy jsme nesměli vyfotit - pozn. redakce).
 
Jak dlouho jste vůbec celé představení „stavěli“?

První čtená zkouška proběhla pár dní po Novém roce, ale asi už po třech zkouškách jsme představení začali stavět v prostoru velkého sálu brandýského kina, kde také plánujeme premiéru. Scénář se ustálil na třetí verzi, která zůstala konečná a s tou jsme pracovali.

Zmínili jste se o autorské hudbě. Kdo jí má na svědomí tentokrát?

Hudbu opět složil Petr Faldus, ale o profesionální nahrávku se postaral náš kamarád Karel Chodora, který doladil aranže a doplnil další nástroje.

A budete zase zpívat?

Budeme, ale netřeba se děsit. Uvědomujeme si, že nejsme ani Superstáři, ani X-factoři, ani hudební masochisti. Zpívat se bude jen občas a velmi krátce, nechceme přece přijít o diváky... :-)

Nejprve Normalizační ples, teď Roman a Jana za socialismu... podruhé propíráte témata ruské okupace a tzv. Sametové revoluce... proč zrovna toto téma?

Ani netušíme. Nějak se to vyvinulo. Možná proto, že jsme všichni už staří a tuhle dobu dobře pamatujeme. A myslím, že dost na to, abychom si z toho mohli udělat legraci. Rádi zkoušíme nové věci a občas si rádi rýpneme do citlivých témat (komunisti, ruská okupace, homosexuální rádce v pohádce Šíleně nastydlá princezna...), ale pak v o to větším napětí čekáme, jestli to lidi vezmou.

A vezmou?

Kupodivu ano a jsme za to rádi. Konkrétně homosexuální rádce byl takový experiment, báli jsme se, jak to vezmou rodiče dětí. Naštěstí ta generace, která má dnes malé potomky, nemá už žádné předsudky a místo aby zakrývali svým ratolestem uši a oči, chodí nám po představení děkovat. Vypadá to, že doba různých nesmyslných tabu je už naštěstí pryč.

A přece - je něco, co vám diváci vytýkají?

Jedna naše kamarádka a divadelnice ze souboru Klika nás odrazovala od dalších zpěvů. My víme, že nejsme žádní zpěváci, přiznáváme, že zpívat moc neumíme, ale přišlo nám trapné udělat hru bez chyb (vtip). Navíc respektujeme autora, takže když tam Petr Faldus napsal písničky, nemohli jsme si dovolit je vyškrtnout, nejspíš by si toho při zkoušení všiml.

Zmínili jste se o divadelním souboru Klika... vnímáte je jako konkurenci?

Zajímavá otázka... Ale takhle je skutečně nevnímáme. Klika hraje jiný žánr, dělají klasiku, takový ten mainstream pro každého, který pobaví a neurazí. Takže je respektujeme a rádi chodíme i na jejich představení. Máme každý trochu jiné obecenstvo, takže si nelezem do zelí, nekrademe si diváky a nepereme se přes média. Naopak společně připravujeme další divadelní festival Divadelní Brandýs 2010, který je plánován na první víkend v září. Černý Petr a Klika dělají zkrátka odlišný formát divadla, není tedy třeba na sebe kvůli tomu štěkat. Navíc jsou to kamarádi, tak co.

Je ještě něco, co byste našim čtenářům o vaší nové hře chtěli říci?

Máme novou členku: mladou a sympatickou Barču Kotkovou. Zatím to vypadá, že si na naše úlety zvykla a snad s námi už zůstane i do budoucna. Bude mimo jiné i alternovat v Šíleně nastydlé princezně, svou premiéru si už odbyla, když jsme hráli pro děti na onkologii v motolské nemocnici. Ale o nové hře už raději nic víc neřekneme. Ať diváci přijdou a nechají se překvapit. Naše autorské hry mají jednu výhodu: divák nikdy neví, na co vlastně jde, co vlastně uvidí a co od nás může čekat. A právě to nás strašně baví.

Děkuji za rozhovor, můžete pokračovat ve zkoušení.

Děkujeme a gratulujeme, žes to tu s námi vydržel skoro celou zkoušku...

Bližší informace o hře a o souboru můžete nalézt na stránkách www.divadlocernypetr.cz.

Sdílet na Facebooku

Brandýs nad Labem - Stará Boleslav » další články na téma Kultura